Amsterdam byl v 90. letech 17. století hlavním městem a centrem mnoha finančních novinek. Nizozemci vylepšili italský systém veřejného dluhu, zavedli loterijní půjčky, reformovali měnu, (založili patrně první centrální banku na světě - Wisselbank), ale jejich největším úspěchem byla bezpochyby akciová společnost.

To byl rozhodně nejvýraznější posun v historii burz. V roce 1600 existovalo asi šest východoindických společností, jejichž lodě vyplouvaly z Nizozemí. Vždy zde platil předem stanovený pevný termín pro investory (obvykle předpoklad délky cesty), po jehož uplynutí byl kapitál vyplacen investorům zpátky.

Tento obchodní model nestačil k vybudování stálých opěrných základen a opevnění. Parlament navrhl, aby se tyto společnosti spojily v jednu jedinou a v roce 1602 vznikla Spojená nizozemská východoindická obchodní společnost (VOC), které byl udělen monopol na veškerý nizozemský obchod na východ i západ.

Rozsah celého podniku neměl obdoby. Možnost přispět do kapitálu společnosti měl každý stálý obyvatel. Nebyla stanovena žádná horní hranice investice ani kolik peněz mohla společnost od investorů vybrat. Získat podíl spěchali všichni, včetně sluhů. VOC byla vládou podporovaný podnik a tak se její kapitál rozdělil mezi šest regionálních komor (Amsterdam, Zeeland, Enkhuizen, Delft, Hoorn a Rotterdam).

Každá komora měla 17 direktorů (významných investorů), kteří představovali asi dnešní správní radu. Výplaty podílů se prováděly ve splátkách přesně stanovených na dané roky. Vznikla první akciová kniha, kam bylo zapsáno jméno držitele akcie.

V případě neúspěchu hrozila těmto držitelům ztráta pouze jejich investice, ale žádného jiného majetku. Na druhou stranu neexistovala žádná záruka zisku. (Podílnici měli dostat zaplaceno, jakmile společnost dosáhne ziskový ekvivalent 5%). V roce 1610, kdy společnost nedosáhla svého zisku, se na nátlak rozhodla vyplatit dividendy (tyto dividendy byly vypláceny v koření).

Když v roce 1612 chtěli investoři zpět svou hotovost, museli prodat své akcie jinému investorovi. Akciová společnost a akciový trh se zrodily pěkně jedno po druhém v rozmezí jen několika let. V roce 1622 byly provedeny změny ve vedení a začalo se používat tzv. korporátní ovládání.

Direktoři byli voleni velkými investory a ne doživotně, nýbrž pouze na dobu tří let. V roce 1632 se také ustanovila výše dividendy, což znamenalo, že veškerý zisk šel mezi podílníky. Od roku 1602-1733 se akcie VOC zvedly z nominální hodnoty 100 na 786. (I přesto, že od roku 1652 až do revoluce 1688 čelila agresivní konkurenci v Británii). Bublina se na rozdíl od té tulipánové (1636-1637) objevila až skoro o sto let později. V roce 1794 se VOC dostala k nominální hodnotě 120. Nárůst a pokles akcií v podstatě kopíroval vzestup a pád Nizozemského impéria.